| Historie
Počátky působení baptistů na území dnešní České republiky spadají do období poloviny devatenáctého století. Tehdy byla započata misijní práce především mezi německy mluvícím obyvatelstvem. První samostatný český baptistický sbor byl založen v roce 1885 v Hleďsebi u Veltrus. Od této doby se práce rozšiřovala, takže v roce 1919 bylo v Československu ustaveno sdružení baptistických sborů s názvem "Bratrská jednota Chelčického". Zahrnovala celkem 25 sborů. Název byl později pozměněn na "Bratrská jednota baptistů (Chelčického)" a počátkem 50. let zjednodušen na "Bratrská jednota baptistů". Ta až do konce roku 1993 zahrnovala všechny baptistické sbory na území Československa. K 1.1.1994 došlo v důsledku nového státoprávního uspořádání k rozdělení BJB na dvě organizačně samostatné Jednoty - v České republice a ve Slovenské republice. Ty se však snaží nadále zachovávat úzký kontakt. Proto pořádají řadu společných akcí, vzájemně se informují, používají nadále společný zpěvník s českými i slovenskými písněmi, vydávají společný časopis Rozsievač a podobně.
Poslání
Baptisté si jsou vědomi toho, že jsou součástí církve Ježíše Krista. Vyznávají víru v jednoho Boha - Otce, Syna a Ducha svatého. Nejvyšší autoritou je Pán Ježíš Kristus, přítomný církvi skrze Ducha svatého. Primárním pramenem a normou Božího zjevení v Kristu jsou Písma svatá Starého a Nového zákona. Základní samostatnou jednotkou je místní sbor, který je ve smyslu Nového zákona církví. Členem sboru se může stát ten, kdo pod vlivem Božího slova a působení Ducha svatého uvěřil v Ježíše Krista jako svého Spasitele a stal se tak údem obecné církve Kristovy. V odezvu na Boží milost a v poslušnosti víry je pokřtěn ponořením.
Osobně tak vyznává, že se stává účastníkem Kristovy smrti, povstává k novému životu v Kristu, kterému se podřizuje jako Pánu a vyjadřuje naději ve vzkříšení. Duch svatý ho ubezpečuje, že se stal Božím dítětem, dává mu potřebné duchovní dary, naplňuje ho a vede. Příslušnost k obecné církvi Kristově dostává své vyjádření příslušností ke konkrétnímu sboru, nikoliv opačně. Kristova církev však daleko přesahuje hranice sboru. Proto baptisté pěstují ekumenické kontakty.
Baptisté hájí svobodu svědomí každého člověka.Každý sám za sebe je Bohu odpovědný. Svoboda svědomí a život z Boží milosti však nesmí být záminkou pro nezřízený život. Proto se ve sborech uplatňuje podle Písma sborová kázeň - počínaje napomenutím mezi čtyřma očima a konče vyloučením ze sboru. I vyloučený člen, který činil pokání a dokázal to změnou svého jednání, může být do sboru znovu přijat. Ve vědomí svrchovanosti Kristovy vlády v církvi se baptisté zasazují o odluku církve od státu ve všech oblastech. Za své prioritní poslání považují nesení evangelia Ježíše Krista všem lidem. |
