| Historie
Počátky církve spadají do let 1860-80. V oblasti východočeského města Náchoda vzniklo nejprve lidové probuzení. V r. 1868 vedlo k založení sboru první Svobodné evangelické církve české. K jeho ustavení přispěla i Svobodná církev skotská, působící v sousedním Prusku. V roce 1880 přibyl v Praze sbor Svobodné církve reformované, který byl ovocem působení amerických kongregačních misionářů z Bostonu. Obě církve se spojily v jediné Svobodné církvi reformované, která dále rostla. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 rozšířila působnost i na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Přijetím nového jména Jednota českobratrská se přihlásila k duchovnímu dědictví staré Jednoty bratrské. Postupně si vytvořila presbyterně - kongregační zřízení. Za socialistické éry v roce 1951, po zrušení náboženských spolků, se k ní připojila značná část spolku Modrý kríž na Slovensku a spolku Rozhodných křesťanů na Těšínsku, kde převládala polská národnost. Vzrůst počtu slovenských a polských členů vedl církev ke změně svého jména. Od roku 1967 se nazývá Církví bratrskou. Hlásí se do rodiny evangelikálních a reformovaných církví. Je členkou Mezinárodní federace svobodných evangelikálních církví (IFEC), Světového reformovaného svazu (WARC), Konference evropských církví (CEC) a Ekumenické rady církví v ČR (ERC).
Poslání
Církev bratrská klade důraz na autoritu Písma svatého. Buduje sbory z věřících, kteří se osobně rozhodli pro cestu s Kristem a v pokání se duchovně narodili k novému životu, jak to zachycuje zvěst Nového zákona. Vedle plnoprávných členů má církev i členy přípravné. Plnoprávné členství mohou získat jen pokřtění křesťané, kteří vyznávají Ježíše Krista jako svého Spasitele a Pána a o členství požádají. Přijetí se děje po rozhovoru se staršovstvem veřejným vyznáním víry a slibem před sborem. V církvi převládá křest dospělých, ale je umožněn i křest dětí. Narozené děti jsou obvykle svými rodiči přinášeny do společného shromáždění k požehnání. Rodiče při této dedikaci skládají slib odpovědné křesťanské výchovy. Křest jiných křesťanských církví je uznáván. Večeře Páně bývá v jednotlivých sborech a stanicích zpravidla slavena jednou v měsíci. Hlavní poslání vidí církev v kázání a výkladu Božího slova. Zvěstování je zaměřeno k evangelizačním důrazům na obrácení od starého života k životu s Kristem a duchovní narození z Ducha svatého. Důraz je kladen na katechezi, duchovní růst a aktivní učednictví.
Církev bratrská chce být společenstvím s výrazným zapojením laiků, kteří jsou vedeni a školeni ke svědectví a někteří také ke zvěstování a kázání Božího slova. Velká pozornost se věnuje duchovní výchově dětí, mládeže i mladých rodin. Zvěstování se spojuje s výchovou k modlitbám v soukromí i v modlitebních shromážděních. Zdůrazňuje se, že každý znovuzrozený křesťan má určité charisma, jímž má sloužit jako živý úd v těle církve. Každý sbor je považován za církev v malém. Starší sborů vypomáhají kázáním i v osobní pastýřské péči. K rozvíjení další služby se tvoří ve sborech skupiny pracovníků, pěvecké sbory, hudební a evangelizační skupiny, misijní, biblické a modlitební kroužky apod. Církev vždy spojovala zvěst s diakonskou službou uvnitř sborů i v církevních ústavech. V současné době probíhají akce na obnovu a rozšíření různých charitativních zařízení. |
