|
Historie
Podle tradice je zakladatelem judaismu Abraham a jeho potomci Izák a Jákob (počátek 2. tisíciletí př.o.l.). Vznik židovského náboženství se však datuje do období odchodu Židů z egyptského zajetí, tedy přibližně do 13. stol. př.o.l., kdy podle Bible obdržel Mojžíš na Sinaji Desatero přikázání. Zásadními zlomy v historii bylo vytvoření Davidova království (kolem r. 1000 př.o.l.) a vybudování Jeruzalémského Chrámu Šalamounem (r.960 př.o.l.) Jeho dvojí zboření, první v r. 587 př.o.l. vojsky babylonského krále Nabuchodonozora a druhé v r. 70 o.l. Římany, mělo za následek vznik rozsáhlé židovské diaspory po celém světě. Od 1. století se pak namísto Chrámu stávají centrem duchovního života jednotlivé synagogy.
Židovské osídlení dnešního území Čech a Moravy se datuje přibližně do 8. stol., první písemné zmínky jsou z 10. stol.
Poslání
Základem víry je Tóra, pět knih Mojžíšových, liturgickými texty jsou pak všechny knihy Starého zákona a Talmud, soubor tradičních předpisů k náboženskému životu a výklad textů.
Bohoslužby se konají třikrát denně, ráno, odpoledne a večer, den odpočinku Šabat začíná v pátek večer východem prvních tří hvězd na oblohu a končí v sobotu večer toutéž dobou.
Členy Židovských obcí mohou být podle rabínského souboru zákonů (halacha) pouze ti, kdo mají židovskou matku a tzv. proselyté (ti, kdo na židovskou víru přestoupili). Podle současných stanov FŽO se mohou stát členy Židovských obcí v ČR ti, kteří mají nejméně jednoho židovského prarodiče (izraelský zákon návratu).
Organizace
Federace židovských obcí (FŽO) je střechovým orgánem, sdružujícím v současné době 10 Židovských obcí v Čechách a na Moravě. Kolektivními členy FŽO jsou i další židovské organizace a spolky jako např. Terezínská iniciativa, sdružení bývalých vězňů nacistických koncentračních táborů, Unie židovské mládeže, sportovní oddíl Makkabi atd. Židovské obce jsou zastoupeny ve vrcholném orgánu Federace, v Radě, volenými zástupci, jejichž počet se řídí počtem členů obce, kolektivní členové jsou zastoupeni předsedy jednotlivých spolků. Rada Federace volí ze svého středu předsedu a místopředsedy, kteří spolu s tajemníkem a vrchním zemským rabínem, jehož jmenování Rada schvaluje, tvoří Presidium. FŽO navenek zastupuje předseda a tajemník. Jednotlivé Židovské obce mají samostatnou právní subjektivitu a jejími statutárními zástupci jsou volení předsedové. V současné době působí ŽO v Brně, Děčíně, Karlových Varech, Liberci, Olomouci, Ostravě, Plzni, Praze, Teplicích a v Ústí n.L. Podmínkou vzniku a činnosti Židovské obce je pravidelné konání bohoslužeb. FŽO je kolektivním členem Světového židovského kongresu a Evropské Rady Židovských Obcí. |
