|
Historie
Od roku 1524 se začíná na Těšínsku šířit evangelické učení v pojetí luterské reformace. Brzy se celé Těšínsko stalo evangelické. Veliký podíl na tomto vývoji měl těšínský kníže z rodu Piastů Václav Adam, který vypracoval první bohoslužebný i správní řád Evangelické církve na našem území. Od roku 1690 začíná na Těšínsku hnutí protireformace, která trvala půl století. Evangelíkům byly odebrány všechny kostely, faráři byli vypovězeni ze země a veřejné bohoslužby byly zakázány. Věrní evangelíci se shromažďovali v horách a lesích k tajným bohoslužbám. Duchovním pokrmem jim byla Bible, Třanovského zpěvník a Kázání faráře S. Dabrovského.
V roce 1790 si mohli evangelíci vystavět jediný chrám v Těšíně (dnes v Polsku). Po tolerančním patentu si začali stavět další chrámy. Po první světové válce byla církev součástí Evangelické církve a.v. v Polsku se sídlem ve Varšavě. Po druhé světové válce vzniká samostatná evangelická církev pod názvem Slezská církev evangelická augsburského vyznání.
Poslání
Slezská církev evangelická a.v. se rozkládá na poměrně malém území, podél řeky Olše v délce asi 100 km a na jih od Olše asi 40 km.
V souladu s biblickými principy působí v oblasti misie a evangelizace. Požehnané dílo v této oblasti vykonává Křesťanské společenství - Spoleczność Chrzescijanska. Má velký podíl na organizování práce s dětmi a mládeží. V církvi slouží početná pěvecká sdružení a hudební skupiny různých žánrů. Realizuje se koncepce, která má za úkol oslovit moderního člověka zvláště ve velkých městských konglomeracích.
V charitativní oblasti pracuje Slezská diakonie, která si dala za úkol praktickou realizaci biblických zásad lásky, především péči o lidi staré, opuštěné, osamělé, fyzicky a mentálně postižené nebo jinak strádající a potřebné. Provozuje 17 středisek.
V církvi se používají dva jazyky: český a polský. Ve sborech, kde žijí členové církve slovenské národnosti, se slouží i v jazyce slovenském. Soužití všech národností je harmonické a bratrské. Církev má velmi živé sbory a klade velký důraz na evangelizaci. Probuzenecké hnutí má v církvi hluboké kořeny a tvoří stěžejní a rozhodující část církve.
|
