| K třetí, co do velikosti, k Církvi československé husitské, se přihlásilo necelých sto tisíc občanů, kteří představují asi jedno procento všech sečtených občanů a na celkovém počtu věřících se podílí 3,0%.
Oproti výsledkům sčítání v roce 1991 zaznamenala rovněž tato církev podstatný úbytek věřících, ve srovnání s výše uváděnými církvemi, dokonce nejvyšší. Počet osob hlásících se k této církvi se snížil, v průběhu uplynulých deseti let, téměř o polovinu (44,3 %), přičemž výrazněji poklesl počet mužů. I díky tomuto vývoji v současné době, obdobně jako ve většině jiných církví, převažují mezi osobami tohoto vyznání ženy. Jejich podíl se blíží dvěma třetinám (61,9 %) a ve srovnání s jinými církvemi je ještě o několik procentních bodů vyšší.
Pro zajímavost si uveďme, že současný počet věřících je, při srovnání se stavem před padesáti lety, zhruba desetinou tehdejšího počtu. V roce 1950 se totiž hlásil k této církvi téměř milion občanů (950 tisíc), což bylo ještě o zhruba 170 tisíc více než při sčítání v roce 1930.
Podrobnější údaje ukazují, že tato církev má z hlediska dalšího vývoje jedno z nejméně příznivých věkových složení ze všech církví. Více než čtyři pětiny (82,0 %) všech jejich věřících jsou totiž starší padesáti let, a dokonce ještě plné dvě pětiny těchto osob jsou ve věku sedmdesáti let a více. Podstatně méně příznivější je tato bilance v případě samotných žen, kterých je mezi těmito věřícími převaha. Prakticky ve všech věkových kategoriích, mimo 70 a více let, jich je relativně méně než mužů. U jmenované věkové skupiny sedmdesát let a starší představují více než dvě pětiny (43,7 %) všech žen tohoto vyznání. Pro srovnání si uveďme, že u jiných církví se podíl věřících nad padesát let věku pohybuje výrazně níže, např. u Církve římskokatolické, která je z tohoto hlediska určující pro celou obec věřících, kolem padesáti pěti procent. Zcela odlišný je stav u Náboženské společnosti Svědků Jehovových, kde padesátiletí příslušníci a starší netvoří ani jednu čtvrtinu (23,5 %).
Údajem dokreslujícím uváděný stav pak jsou velmi nízké počty, absolutně i relativně, ve věkových kategoriích dětí a mladých lidí. Ty jsou u Církve československé husitské v případě jejich relativního podílu dvojnásobně až trojnásobně nižší než např. u římskokatolického či českobratrského vyznání. Málo příznivá věková struktura mj. vyplývá rovněž z historie této církve. Rozhodující část jejich příslušníků totiž stále tvoří početně silné generace osob narozených po roce 1920. Tyto děti, případně v druhé generaci i vnoučata, byly z rodin, které přestoupily do nově vytvořené církve od římských katolíků. K nim se pak druží i narození z druhé poloviny čtyřicátých, případně z počátku padesátých let, kdy dosáhla církev maximálního počtu věřících. Toto základní jádro příslušníků husitské církve pak vytrvalo přes všechny peripetie vývoje víry, zatímco jiní přistupující v pozdější době, zejména většina těch uvádějících toto vyznání na počátku padesátých let, postupně odpadali. Tento tristní stav bohužel nedoznal změny ani v posledním desetiletí, kdy se především výrazně snížil počet osob hlásících se k církvi v mladších věkových kategoriích.
| Tab. 18 Osoby hlásící se k Církvi československé husitské podle věku |
  Zvětšit tabulku |
Z hlediska územního rozložení je možné konstatovat, že téměř tři pětiny všech věřících žijí ve městech s více než deseti tisíci obyvateli. V samotných velkoměstech se k církvi přihlásilo přes 28 tisíc osob, tvořících více než jednu čtvrtinu všech obyvatel této víry.
Při rozdělení podle jednotlivých krajů jsou největší počty těchto věřících v Praze a pak ve Středočeském a Královehradeckém kraji. V hlavním městě se nachází největší komunita, zahrnující téměř 17 tisíc osob tvořících jeden a půl procenta všech Pražanů a podílejících se celou jednou šestinou na všech příslušnících této církve. Relativně nejvíce věřících tohoto vyznání, více než tříprocentní podíl ze všech obyvatel, je ve východních Čechách a to v okresech Náchod (4,0 %) a Semily (3,1 %). Z tohoto území se pak k nim připojují ještě okresy Jičín a Trutnov. Za zaznamenání stojí rovněž fakt, že v obou prvních uváděných okresech překračuje počet osob i hranici deseti procent ze všech věřících. Druhou oblastí, kde občané hlásící se k této církvi dosahují významnějšího významu je Lounsko a Rakovnicko, podíl v okrese Louny činí 2,2 % ze všech obyvatel.
Pomineme-li již uváděnou Prahu pak většina více než desetitisícových měst, kde nalezneme příslušníky Československé církve husitské se nachází hlavně ve východních Čechách. Jedná se především o Jaroměř, Náchod, Turnov a Dvůr Králové. Z menších sídel k nim lze ještě přiřadit, opět z této části Čech, Červený Kostelec, Hronov, Českou Skalici a Novou Paku. Relativně nejvíce osob tohoto vyznání má z větších měst především Litovel (4,3 %) a Náchod (3,5 %), reprezentantem druhé skupiny jsou města Rychvald (7,8 %) a Červený Kostelec (7,1 %).
| Tab. 19 Okresy s nejvyššími počty osob československého husitského vyznání |
|
Během uplynulých deseti let, od roku 1991, se podle výsledků sčítání zvýšil téměř trojnásobně počet osob hlásících se k ostatním církvím a náboženským společnostem (mimo výše uváděné největší církve). Jedná se celkem o 330 tisíc osob, tedy asi tři procenta všech obyvatel.
Výraznějšího počtu z nich dosáhla zejména Náboženská společnost Svědkové Jehovovi, ke které se 23 tisíci osobami přihlásilo o celou polovinu více než v roce 1991.Uvedený počet přitom představuje dvě desetiny procenta obyvatel a pouze o málo více z úhrnu všech věřících (0,7 %). Mimo Prahu, kde je Svědků Jehovových nejvíce (přes tři tisíce), jich zhruba jednu čtvrtinu nalezneme soustředěnu v Moravskoslezském kraji. Zde absolutně i relativně vede okres Karviná, kde více než dva tisíce Svědků Jehovových tvoří necelé jedno procento všech obyvatel a 2,1 % z počtu věřících. Dalšími okresy jsou pak Frýdek-Místek a samotné město Ostrava.
Přibližně stejný počet osob se při sčítání přihlásil rovněž k Pravoslavné církvi v českých zemích. Největší komunita této církve se nachází v Praze, v sídle ústředí pravoslaví u nás. Jedná se celkem o 5 a půl tisíce osob, tedy jednu čtvrtinu jejich úhrnného počtu. Větší soustředění těchto osob je dále v okrese Louny, kde 952 sečtených představuje více než jedno procento všech obyvatel. Z větší části se jedná reemigranty, případně jejich potomky z Volyně. Občany hlásící se k pravoslaví pak nalezneme ještě v některých okresech, kde jsou usídleni občané, či spíše jejich děti, kteří přišli po válce v rámci akce dosídlování pohraničí ze Slovenska (okresy Chomutov, Tachov). Podílu překračujícího půl procenta všech obyvatel dosahují pravoslavní rovněž v okresech Karlovarského kraje. Nejvyšší podíl blížící se jednomu procentu byl zjištěn v okrese Cheb.
|
