|
Údaje o náboženském vyznání uspořádané podle velikostních kategorií obcí zcela jednoznačně ukazují na převahu nábožensky založených osob ve venkovském osídlení oproti městskému. Jak je zřejmé z předcházejícího textu na tomto stavu se podílí především obecně známé skutečnosti jako je velmi málo příznivá věková skladba obyvatel v malých obcích a tudíž převaha starších osob. Nejinak je tomu také v případě vzdělání, kdy jsou občané s nejnižším vzděláním soustředěni opět v malých a menších sídlech.
Tab. 8 Obyvatelé podle náboženského vyznání a velikostních kategorií obcí
|
|
 V nejmenší kategorii obcí do 199 obyvatel jsou počty občanů bez vyznání a věřících občanů téměř vyrovnané, bodový rozdíl jejich relativních podílů se pohybuje jen okolo jednoho a půl procentního bodu. Se zvyšující se velikostní skupinou obcí má pak podíl věřících stále klesající tendenci. Zatímco v obcích do 499 obyvatel se k náboženskému vyznání přihlásily celé dvě pětiny všech obyvatel (41,3 %), v případě kategorie obcí o velikosti 5 000 až 9 999 obyvatel, tedy malých měst, to je jen zhruba jedna třetina obyvatel. Ve velkých městech nad 50 000 obyvatel se hlásí k církvím pouze jedna čtvrtina všech obyvatel (26,2 %). Zajímavou skutečností přitom je, že ve venkovském osídlení převažuje vyšší religiozita i přes větší intenzitu úbytku věřících. Opačný pohyb, tedy vzrůstající podíl lze zaznamenat v případě osob bez vyznání. Jejich více než dvou pětinový podíl u nejmenších obcí do 199 obyvatel postupně vzrostl na podíl dosahující u velkých měst dvou třetin všech obyvatel.
|
